Cítili jste se někdy nekoneční?
Pocit naprostého štěstí, pocit volnosti, pocit nekonečnosti.
Bylo něco málo po půl jedenácté a pouť zavalila tma. Naše parta se už téměř celá rozpadla a i když se to jevilo jako úplný konec, uvnitř sebe jsem cítila, že to teprve začíná. Anetka mě táhla na velkou atrakci, ze které mě už při obyčejném pohledu na ni poléval mráz po zádech, ale jelikož byla poslední výzva k jízdě, nějak jsem nad tím ani nepřemýšlela. Koupily jsme si vstupenky a utíkaly na místa. Zahlédla jsem prázdné sedačky, které se nacházely jenom na krajích a začala se cítit poněkud nervozně. Sedly jsme si a čekaly, než to celé začne. Už při tom obyčejném sezení jsem věděla, že to nebude jen taková normální jízda. Věděly jsme, že to, co přijde, bude jedinečné.
Netrvalo dlouho a já cítila, jak pomalu, ale jistě stoupáme. Rameno se zvedalo, zatímco my lítaly ve vzduchu ze strany na stranu. A bylo to tady. Může se vám to zdát jako blbost, ale bylo to něco, co dodalo tomuto večeru třešničku… Něco, bez čeho by to nebylo takové, jaké to bylo. Něco, co dokonale doplnilo ten nekonečný moment. A něco, co ovládlo úplně všechny, kteří jsme tam seděli. Po pouti se začaly linout tóny naší opravdové srdcovky - The Weeknd: I feel it coming. Ano. Je to pouhá písnička, ale věřte, že v tu chvíli to nebyla jen nějaká písnička. Bylo to mnohem víc, bylo to všechno. Naprosto nás to pohltilo. Byl to moment, který i když víte, že brzy končí, přejete si, aby nikdy neskončil, aby tu byl navěky. Rozhlížela jsem se po ostatních a sledovala, jak si to užívají a my nebyly výjimkou. Aniž bychom se s ostatními znali, všichni jsme společně zpívali a mávali rukama v dýmu páry, kterou jsme každou minutou projížděli. Byli jsme volní, šťastní. Tam nahoře nebyly žádné starosti, povinnosti, žádný strach, který by vás ovládal, jen čirá radost a štěstí.
Mířili jsme do nejvyššího bodu, který nás za celou jízdu čekal. Byla to ta nejkrásnější chvíle celé pouti. Podívala jsem se na Anet, která mě chytla za ruku a začala na mě křičet větu. Větu z mého oblíbeného filmu, větu, která naprosto vystihovala celou tuhle situaci “AND IN THAT MOMENT, I SWEAR WE WERE INFINITE”
Ať se Vám to zdá jakkoliv vtipné nebo směšné, já jsem v tu chvíli byla šťastná, cítila jsem se nekonečná. A jak řekla Anet…Tohle jsou ty momenty, proč tu jsme, proč je život tak skvělý a proč ho tak moc milujeme.
Tak doufám, že i vy zažijete moment, kdy budete NEKONEČNÍ.
Adell
